Díky práci s pěstounskými rodinami mám možnost velmi intenzivně sledovat, jak přijetí či nepřijetí těmi nejbližšími, jejich zájem či lhostejnost, laskavost či hrubost, respekt či nerespekt ovlivňuje život každého z nás. Nejhlouběji když jsme malí, zranitelní a závislí na dospělých, protože to je období, kdy si důvěru k druhým a ke světu teprve budujeme.

Jako sociální pracovnice jsem také poskytovala poradenství a doprovázela neformálně pečující, kteří se starali o svoje stárnoucí, nemocné či umírající příbuzné a blízké. A tak jsem měla příležitost pro změnu pozorovat, jak nevyjasněné a nefunkční vztahy, citová zranění a nedorozumění v rodinách často narušují péči, umírání a odchod z tohoto světa. Nebo jak náročné a stresující může být zvládnutí role např. pracující matky malých dětí a zároveň dcery pečující o stárnoucí rodiče.

Kromě magisterského studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jsem absolvovala dvouletý arteterapeutický výcvik, kurz krizové intervence a nyní dokončuji psychoterapeutický výcvik v Gestalt modalitě certifikovaný u European Association for Psychotherapy. Jsem členkou České asociace pro psychoterapii (ČAP) a pracuji pod pravidelnou individuální i skupinovou supervizí. Řídím se etickým kodexem ČAP, který zaručuje důvěrnost informací, které klienti a klientky přinášejí.